\"Omnia vincit amor\"

Nade vším vítězí láska

O mně

 

 

Když se raduji, tak jako děcko, dávám do toho prostě všecko.

No, a když miluji, tak z celého srdce, má to tak býti, přece.

Když píšu, zapomínám jíst i pít, co však nepřestávám nikdy, je snít.

Mám blok všude, i u postele, při psaní se prostě cítím skvěle!

Také si z ničeho nedělám vrásky, miluji všechny, i bývalé lásky.

Miluji prostě všechny lidi, a to se asi málokdy vidí.

Já to tak mám a odjakživa, jen s láskou můžu být prostě živa.

 

 

Můj příběh

 

Dnes žiji takový život, který mě naplňuje, a za který jsem vděčná. Mám ho ráda. Vážím si všeho, co mě v něm potkalo i všech, kteří při tom byli. Jsem soběstačnou ženou, mámou dvou skvělých dětí, věčným optimistou.

Pracuji v komunikacích a díky fytofarmakům a alternativní medicíně, kterým se věnuji ve volném čase, mám dost energie též na psaní, které je odjakživa mou velkou vášní. Proto ze všeho nejraději jsem spisovatelkou.

Píšu vlastně celý život. Každý postřeh, každou myšlenku, každou veselou historku. Zprvu je to kronika naší třídy, později i kronika obce.

Čerpám ze svého bohatého osobní života, který sám vydá na několik knih, ale i pestrého pracovního života, jehož součástí je dvacetiletá praxe v lékárně, práce terapeuta (Joalis), zkušenosti z komunikací.

Svým psaním vás chci nejen pobavit, ale především inspirovat, jak se nenechat limitovat a posouvat hranice.  

LÁSKA K LIDEM, POCHOPENÍ A EMPATIE MĚ DOVEDLI AŽ SEM.

Nyní pro vás píšu knížku jen tak pro radost, nad rámec, a plním si tak svůj dávný sen. Věřím, že v ní najdete co hledáte, možná i něco víc.   

Tento luxus bych si ovšem nemohla dovolit, kdybych neprošla obdobím, kdy vše tak růžové nebylo. I já jsem musela ke všemu dospět, něco se naučit, spoustu věcí pochopit, a nebylo to hned.

Již odmala jsem milovala knížky. Číst jsem uměla dávno před tím, než jsem šla do první třídy. Bavilo mě chodit do knihovny, milovala jsem ten klid a vůni knih, vždy to tam na mne dýchlo atmosférou, která naprosto souzněla s mým já.

Volba povolání byla jasná... 

 

Chci být knihovnicí!

Ale u rodičů to nemělo úplně pozitivní odezvu.

Nad vůni knih tedy zvítězila vůně lékárny.

Se studiem farmacie jsem omezila beletrii a vyměnila ji na čas za odbornou literaturu. 

V jednu chvíli jsem se stala dokonce knižním barbarem, zvýrazňovala, podtrhávala, čmárala do knížek... Jedna diagnóza střídala druhou a odborná literatura začínala plnit mou knihovnu.

Začalo to ve dvaceti letech s nezhoubným nádorem mozku, díky kterému prý nelze mít děti.

Totální šok! 

Nemůžu mít děti, oslepnu... Jediné co mi zní v hlavě, když odcházím z ordinace. Vždyť můj život ještě pořádně nezačal a už skončil? Kompletně přeskládám svůj žebříček hodnot a dokážu to ve své hlavě otočit tak, že k velkému překvapení všech, i mému, ale hlavně doktorů, jsem za tři měsíce těhotná.

Další šok. Tentokrát krásný!

Tady začíná můj život na houpačce.

Na chvíli se zdá vše perfektní.

Významným milníkem v mém životě je setkání s alternativní medicínou.

A to když ve dvaceti pěti letech diagnóza zní tentokrát \"těžká alergie\", ale nevíme na co! Tak jak můžu být alergická, když se nepřišlo na co, pomyslím si?

Doktoři si mě posílají z jednoho oddělení na druhé, z vyšetření na vyšetření, už ani na ně nemám sílu, a tak další již odmítám, k jejich překvapení a nepochopení.

Kamarádka mě nabádá, ať zkusím alternativní medicínu. Moc se mi do toho nechce, pracuji přeci u zdroje, z lékárny už jsem vyzkoušela vše, od klasiky, homeopatik až po bylinky a nic.

Přemýšlím... Nehradí to pojišťovna a já už jsem nějaký ten čas na neschopence. Ale když mi vypráví, jak to pomohlo jejímu muži, z čeho všeho se dostal, rozhodnu se, že to zkusím.

Vyčerpala jsem všechny své možnosti, nemám co ztratit.

Beru si kontakt a jedu. Diagnóza je tentokráte překvapivě \"náběh na chronický únavový syndrom\". Takže žádná alergie, ale naopak. Nemám už skoro žádnou imunitu.

Není mi slibováno, že to bude dobré za měsíc, ani za dva, ale když vydržím, tak za půl roku, rok...

A tady nastal ten zásadní zlom, rozhodla jsem se vydržet!

Postupně se vše lepší, dostává do normálních kolejí. Zvládnu i atestaci při zaměstnání...

Téměř po třinácti letech se nám narodila dcera. Další dar, v který už jsem ani nedoufala! Jsem opravdu šťastná. Děkuji svému terapeutovi a jsem mu z celého srdce vděčná.  

Tehdy už vím, že na alternativní medicínu nedám dopustit, ale ještě netuším, že mne ovlivní natolik, že sama za pár let budu chtít být terapeutem. 

 

Dalším významným momentem pro mne je, když si poprvé přečtu knihu od Betty McDonaldové „Co život dal a vzal“.

 

Hned si ji zamiluji a zase přesně vím, co chci!

 

CHCI BÝT PROSTĚ SPISOVATELKOU!

Jednou napíšu knížku o životě s takovým nadhledem a humorem sobě vlastním, až budu mít co říct, ať už mě potká v životě cokoliv. V tu chvíli mi ještě nedochází, o jak pestrý život si tím vlastně říkám :)  

A tak dnes už vím...

  • Jak je důležité rozhodovat se srdcem, ne rozumem... Jak nedozírné může mít následky a jak moc bolí, když tak neuděláte...
  • Jak těžké je vzdát se toho, co chcete ze všeho nejvíc...
  • Jak lehké je říct „odpouštím“ a jak těžké je to doopravdy udělat...
  • Jak lehké je spadnout do workholismu a tišit tím tak svou bolest, a jak těžké je si to přiznat...
  • Kolik námahy stojí rozhodnutí jít proti proudu, a přestože jste srdcem bojovník, přestat bojovat a nechat věci ať se stanou...
  • Kolik odvahy je potřeba k tomu se otevřít a napsat knihu o životě s nevyléčitelnou nemocí, a přijmout ji tak jako nedílnou součást svého já...
Když píšu, zapomínám jíst i pít, co však nepřestávám nikdy je snít. Mám blok všude i u postele, při psaní se prostě cítím skvěle.

Dnes už vím, že nic netrvá věčně, ani radost, ani bolest.

Že dokážu mnohem víc, než si jen umím představit, abych se třeba i ve 40 letech dokázala zvednout z úplného dna a stala se tím, kým jsem chtěla být celý život. Terapeutem, manažerkou, třeba i spisovatelkou, ale především sama sebou.

A že poslední diagnóza má přívlastek „navždy“? V tu samou chvíli se vám rozpadne vztah po dvaceti letech, zůstanete sama se dvěma dětmi, bez prostředků, rok na nemocenské? Následuje výpověď pro nadbytečnost?

Ideálnější šanci pro nový začátek si neumíte představit! .-)

 V tu chvíli si uvědomím, že můj intenzivní trénink pro život začal již dávno v dětství. Teprve dnes ho ovšem docením. 

 Nebylo totiž vůbec lehké nesčetněkrát po úrazu začít znovu naplno trénovat a naskočit tak do rozjetého vlaku, který na vás nečeká. (Třeba i po půl roce) Hrát s týmem dorosteneckou ligu ve volejbale...

Plnit si tak svůj sen. 

 

Dokázala jsem to pokaždé. Dokážu to i dnes!

Přemýšlím, jak to udělat, za rok budu mít prvňáčka a maturanta. Chci, aby si děti mohli vybrat školu podle sebe, a né dle financí, na kterou nám budou stačit. Zatím nemáme ani běžný provoz.

Mám rok na to s tím něco udělat.

A jak jsem to udělala, ptáte se? Jak se za rok z ustarané matky stala úspěšná a soběstačná samoživitelka? Není to žádné tajemství.

I o tom bude eBook, který pro Vás připravuji.

Napsat eBook mi přišlo jako geniální nápad,  jak pomoci co nejvíce lidem, ať víte, že v tom nejste sami!

 Dnes už vím, že mám co říct.

Mým životním krédem je latinské přísloví:

\"Dum spíro, spéro“ - Dokud dýchám, doufám.

Postupem času jsem slovo „doufám“ nahradila slovem „věřím“. A tak věřím, že Vás budou mé eBooky inspirovat. 

Že v nich najdete to, co hledáte, ba i něco víc.

EBook "Změň vzorec myšlení"  zdarma si můžete přečíst již nyní.

Poradí Vám nejen, jak zatočit se strachem, ale třeba i s výběrem partnera, věřím, že se pobavíte!

A pokud se chcete opravdu, ale opravdu zasmát, tak si přečtěte eBook Letem světem životem se čtyřmi příběhy z mého života a bonusem Vám bude, že se dovíte, jak vypadá týden maniaka v praxi.

K odpočinku si můžete přidat moje básničky a poezii, u kterých relaxuji i já :-)

 

 S láskou PavčaA