Všem, nejen kapkám...

Jsem nic, jsem kapka, jen krůpěj rosy,
jenž o pozornost málokdy prosí.
Jsem vše, co skrze mne zrcadlí se,
celý svět v jeho plné kráse.
V životě stále čekám na cosi,
má existence je závislá na počasí
a části dne, hlavně ránu, kdy se vše rosí.
Paprsky slunce já v sobě vítám,
jeho záři ráda útočiště skýtám.
Jsem kapka a těch je v moři...
Leč naší čistotě se každý dvoří,
a kapka s kapkou i duhu tvoří. 
Tolik krásy!
Krása je vzácná, vždy těžko opouští se,
zvlášť je-li ukryta právě v rose.
Každá krůpěj tu potřebná je,
vždyť příroda je plná harmonie.
Proč jen to dovolím, procházet mnou
a stát se tak pro všechny bezednou?
Takhle to kapky prostě mají.
Celý den jen jsou, světu naslouchají,
pak mnoho znají, až dech se z toho tají.
Když třeba jahody a maliny zrají,
já zrcadlím jejich barvu, jak se červenají.
A jak sladké jsou, ty se ale mají!
Myslíte, že se znají? Těžko. Pochybuji.
Já znám je však všechny do jedné,
krásu i vůni. Jsou tak příjemné...
Občas chci být sama se sebou,
snad jen malou chvíli, 
místo toho tu zrcadlím vážky i motýly.
Jsem krůpěj rosy, kapka, láska,
jenž pohledem svým skrze sebe svět laská.
I má chvilka však přijde, jinak to ani nejde,
s nocí temnou,hvězdy když zrcadlí se,
v celé své kráse, chtějí být jen se mnou, zdá se.
A nakonec měsíc, básník ten veliký,
moudře promlouvá z oblohy,
ptá se mne na vlohy...
On zrcadlí jen směrem k nám
a ptá se, jak já to dělám.
Co všechno vím a znám, kde to ukryto mám?
Tolik otázek! Však stačila by jedna jediná.
Odpověď? Nejsem zase tak jiná,
jen v tom, že nejsem jediná! 
Jsem krůpěj, jsem kapka v moři,
však tisíce nás moře tvoří. 
A ty na svět dohlížíš sám.
Z blízka i z dálky tě znám.
Koukáš na svět shora,
já skrze sebe, aniž bych chtěla.
Už jsem se tak prostě narodila. 
Jsi jediný měsíc, který vídávám.
A tak ráda k tobě vzhlížím,
když v noci svítíš nám,
nejen kapkám, prostě všem,
než se rozplynem.
Pak rázem zmizí i to co nás tíží. 
Poté i my na tebe shora koukat dokážem. 
Tak vidíš, jak podobná ti jsem.
Jsem kapka, jsem krůpěj jen,
co lásku v sobě nosí, a nejen ráno,
když se vše rosí a třeba i žízeň hasí.
Tak už se napij!


S láskou PavčaA


5/2017