Jedna zimní příhoda malé velryby... 

Nechápu, jak jsem jen mohla souhlasit? Vždyť nemám ráda zimu, nelyžuji, už ani neběžkuji, vážím každý krok na ledu i na sněhu, protože když upadnu, už se nezvednu.

Obětuji se pro své dítko, aby se naučilo lyžovat. Už to mám! Žádná oběť! Stanu se ozdobou sjezdovky tak jako tak. Co, sjezdovky?! Celého lyžařského střediska! Jdu na to. Brouzdám po internetu a hledám tu nejhezčí bundu (alespoň důvod si konečně po letech koupit novou) a určitou velikost kalhot, které nemusí být úplně nejhezčí, stačí, když je obléknu.

Nemožné. Pro velryby prostě lyžařské kalhoty nedělají. Je to v pytli.

Zkouším i bazar, ale ani tady neuspěji. Prosím paní, aby mi změřila pas, boky, délku nohavic... Zase pár centrimetrů chybí. To co má, mám doma také. Píšu paní, že děkuji, ale že pár centimetrů chybí a ona mi pobaveně odepíše: „ Mně také, proto prodávám! Smajlík.“ Odvětím: „Možná pro Vás jedny budu mít, jestli do měsíce nezhubnu. Zatím jsou použitelné jen ke stání.“ Evidenteně máme stejný problém, protože odepisuje: „Mám jedny, do kterých jsem se navlékla a v sobotu v nich vyrazila na hory. Zapomněla jsem, že v autě budu muset sedět. Celou dobu jsem pak hlídala zip, aby nebylo vidět, že je rozjetý, smajlík“ Tak to mě fakt pobavilo. Jsme na jedné lodi. Všechny máme stejné problémy, jako přes kopírák. :-) A všechno to kvůli pár dnům na horách. Kdyby aspoň svítilo sluníčko a bylo azuro! To by nemělo chybu.

Kalhoty použitelné jen pro stání. To je dobrý.

To by mi vlastně mohlo stačit, kdybych lyžovala, ale já budu spíše sedět a pít „Bombardino“, abych tam nezmrzla. Co to je, tak to mi musela vysvětlit má švagrová. Horký vaječňák se šlehačkou? Supééér, tak to je druhá věc, na kterou se těším! Ozdoba střediska s bujarým výrazem, ha ha ha. To je ono, naše dovolená pro mě nabývá nového rozměru a začínám se doopravdy těšit. To ještě netuším, že se má objednávka „nahoru“ ohledně nádherného počasí vyplní a bude jeden z nejkrásnějších, nejslunečnějších týdnů zde na horách, který tu zažili místní asi jen počtvrté za 25 let. (Alespoň tak mi to tvrdili. Stala jsem se štamgastem všech místních občerstvení.) A tak místo Bombardina na zahřátí budu pít studenou Colu a opalovat se :-) O tom jsem snila a říkala si, že to nemůže být jen na horách v Itálii a Francii...

Celá léta jsem zimní dovolenou nemusela, jsem spíše sluníčkový typ. Přiznávám. Počítám... 40 let jsem nebyla na zimní dovolené! Tak to je opravdu, ale opravdu dlouho. Letos se to ovšem změnilo a otočilo o 180 stupňů. Lyžování mě tak nadchlo, že jsem se na něj opravdu vydržela koukat celé hodiny a sluníčka jsem si užila nepřeberně. Ještěže mé nové kalhoty měly větrání, lyžaři budou znát, zip na vnitřní straně stehen, ale ten je rozepínací schválně! .-)

Zapomněla jsem Vám říct, jak a kde jsem je vlastně sehnala! Poslední den před odjezdem! Ze zoufalství jsem naběhla do nákupního centra, konkrétního obchodu, dle rad mé kamáradky, zkušené to lyžařky! Byla jsem pěkně otrávená, protože jsem vyzkoušela asi dvacatery, různé značky, střihy... Navíc v obchodě neměli takový ten stojan na odkládání zkoušených oděvů, tak jsem je musela chodit vracet do regálů. Opruz největší. A to jinak nemám nic proti nakupování oděvů, asi jako každá žena :-) Když už jsem šla asi s pátou várkou do kabinky, paní prodavačka, která vykládala zboží na mě koukala tak, jako bych ty kalhoty strkala do kabelky, kam by se zajisté vešly! Ani jedny samozřejmě.:-)

Místo toho, aby mi byla nápomocna, což bych očekávala... Když jsem zkusila asi třicáté, nevím, už jsem to přestala počítat, konečně jsem je našla! Hurá, dá se v nich též S-E-D-Ě-T!

S nadšením opouštím kabinku a odpouštějíc paní prodavačce její pohledy jí s radostí sděluji, že kdyby někdo sháněl opravdu, ale opravdu velké kalhoty, tak ať mu doporučí tuto značku! Řekla mi na to jen: „Jo, ty dělají největší a ještě tahle firma.“ Myslela jsem, že upadnu. To mi to nemohla říct? Ale pravda, nezeptala jsem se. Asi si myslela, že jsem si dala předsevzetí vyzkoušet všechny kalhoty v jejich obchodě.

Neočekávejte! Druhým do hlavy nevidíte. Pokud něco chcete, řekněte si o to. Třeba jen čeká na to, až se ho/jí zeptáte?

Ne vždy a vše k Vám přijde, aniž byste o to žádali. Ačkoliv cesta nebe je jako obrovská síť, která zachytí vše, ač se její oka zdají široká. Já v tu chvíli asi nevysílala nic víc, než zběsilou touhu co nejrychleji najít ty pravé kalhoty pro mě.

Ony tam byly, čekaly na mne! Jen líná h... Ponaučení :-)