Vám všem…

Jsem nic, jsem kapka, jen krůpěj rosy, jenž o pozornost málokdy prosí.
Jsem vše, co skrze mne zrcadlí se...celý svět v jeho plné kráse.
V životě stále čekám na cosi, má existence je závislá na počasí, a části dne, hlavně ránu, kdy se vše rosí...
Paprsky slunce já v sobě vítám, jeho záři ráda vždy útočiště skýtám.
Jsem kapka, a těch je v moři! Leč naší čistotě se každý dvoří,
a kapka s kapkou i duhu tvoří. 
Tolik krásy!
A krása je vzácná, těžko opouští se, zvlášť je -li ukryta právě v rose.
Každá krůpěj tu potřebná je, vždyť příroda je plná harmonie.
Proč jen to dovolím, procházet mnou? A stát se tak pro všechny bezednou? Takhle to kapky prostě mají.
Celý den jen jsou, světu naslouchají, pak mnoho znají, až se dech z toho tají.
Když třeba jahody a maliny zrají, já zrcadlím jejich barvu, jak se červenají.
A jak sladké jsou...ty se ale mají! Myslíte, že se znají?
Těžko. Pochybuji.
Já znám je však všechny do jedné, krásu i vůni. Jsou tak příjemné...
Občas chci být sama se sebou, snad jen malou chvíli,
místo toho tu zrcadlím třeba motýly.
Jsem krůpěj rosy, kapka, láska, jenž pohledem skrze sebe svět laská.
I má chvilka však přijde, s nocí temnou, hvězdy když zrcadlí se, v celé své kráse, chtějí být jen se mnou, jinak to nejde.
A nakonec měsíc, básník ten veliký, moudře promlouvá z oblohy.
Ptá se mne na vlohy. On zrcadlí jen směrem k nám a ptá se, jak já to dělám.
Co všechno vím, znám, a kde to ukryto mám?
Tolik otázek! Však stačila by jedna jediná.
Odpověď? Nejsem zase tak jiná, jen v tom, že nejsem jediná! 
Jsem krůpěj, jsem kapka v moři, však tisíce nás moře tvoří. 
A ty na svět dohlížíš sám. Zblízka i z dálky tě znám.
Koukáš na svět shora, já skrze sebe, aniž bych chtěla.
Už jsem se tak prostě narodila. 
Jsi jediný měsíc, který vídávám.
A tak ráda k tobě vzhlížím, když v noci svítíš nám, nejen kapkám,
prostě všem, než se rozplynem'...
Pak rázem zmizí i co nás tíží. 
Poté i my na tebe shora koukat dokážem'. 
Tak vidíš, jak podobná ti jsem.
Jsem kapka, jsem krůpěj jen, co lásku v sobě nosí, a nejen ráno, když se vše rosí...třeba i žízeň hasí. 
Tak už se napij!

S láskou PavčaA