"Omnia vincit amor" - Nade vším vítězí láska

Vám všem…

Jsem nic, jsem kapka, jen krůpěj rosy, jenž o pozornost málokdy prosí.
Jsem vše, co skrze mne zrcadlí se...celý svět v jeho plné kráse.
V životě stále čekám na cosi, má existence je závislá na počasí,
a části dne, hlavně ránu, kdy se vše rosí...
Paprsky slunce já v sobě vítám, jeho záři ráda vždy útočiště skýtám.
Jsem kapka, a těch je v moři! Leč naší čistotě se každý dvoří,
a kapka s kapkou i duhu tvoří. 
Tolik krásy!
A krása je vzácná, těžko opouští se, zvlášť je -li ukryta právě v rose.
Každá krůpěj tu potřebná je, vždyť příroda je plná harmonie.
Proč jen to dovolím, procházet mnou?
A stát se tak pro všechny bezednou? Takhle to kapky prostě mají.
Celý den jen jsou, světu naslouchají, pak mnoho znají, až se dech z toho tají.
Když třeba jahody a maliny zrají, já zrcadlím jejich barvu, jak se červenají.
A jak sladké jsou...ty se ale mají! Myslíte, že se znají?
Těžko. Pochybuji.
Já znám je však všechny do jedné, krásu i vůni. Jsou tak příjemné...
Občas chci být sama se sebou, snad jen malou chvíli,
místo toho tu zrcadlím třeba motýly.
Jsem krůpěj rosy, kapka, láska, jenž pohledem skrze sebe svět laská.
I má chvilka však přijde, s nocí temnou, hvězdy když zrcadlí se,
v celé své kráse, chtějí být jen se mnou, jinak to nejde.
A nakonec měsíc, básník ten veliký, moudře promlouvá z oblohy.
Ptá se mne na vlohy. On zrcadlí jen směrem k nám a ptá se, jak já to dělám.
Co všechno vím, znám, a kde to ukryto mám?
Tolik otázek! Však stačila by jedna jediná.
Odpověď? Nejsem zase tak jiná, jen v tom, že nejsem jediná! 
Jsem krůpěj, jsem kapka v moři, však tisíce nás moře tvoří. 
A ty na svět dohlížíš sám. Zblízka i z dálky tě znám.
Koukáš na svět shora, já skrze sebe, aniž bych chtěla.
Už jsem se tak prostě narodila. 
Jsi jediný měsíc, který vídávám.
A tak ráda k tobě vzhlížím, když v noci svítíš nám, nejen kapkám,
prostě všem, než se rozplynem'...
Pak rázem zmizí i co nás tíží. 
Poté i my na tebe shora koukat dokážem'. 
Tak vidíš, jak podobná ti jsem.
Jsem kapka, jsem krůpěj jen, co lásku v sobě nosí,
a nejen ráno, když se vše rosí...třeba i žízeň hasí. 
Tak už se napij!

S láskou PavčaA


Facebook Comments
Pavlína Adamcová
Mou vášní je psaní, kterým Vás chci nejen pobavit, ale především  inspirovat, jak se nenechat limitovat a posouvat hranice. Čerpám ze svého bohatého osobní života, který sám vydá na několik knih, ale i pestrého pracovního života. Láska k lidem, pochopení a empatie mne dovedli až sem. Můj příběh najdete zde:>> Napsat mi můžete na adamcova.paja@centrum.cz
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  • Zatočte už jednou provždy se strachem

    Že máte pro strach uděláno? Nechte si jej tedy poslat bez obav a zdarma :-) Bonus pro pobavení pro dospěláky :-)

  • Rubriky